Podle Szafnauera mají některé týmy výhodu již od zavedení stropu a utrácejí více

Rozpočtový strop se měl postarat o to, že všechny týmy ve startovním poli budou mít stejné šance, což mělo automaticky snížit výkonnostní rozdíly. Zatím se to potvrzuje jen částečně. Podle bývalého šéfa Alpinu Otmara Szafnauera to souvisí se skutečností, že i pod rozpočtovým stropem lze utratit více a udržet si svou výhodu.

Je třeba uznat, že v historii Formule 1 ještě nikdy nebyly tak malé rozestupy mezi čelem a chvostem startovního pole. Přesto se nám však v padoku vytvořily dva tábory. Jeden tábor tvoří pětice top týmů, které de facto odstřihly od bodů zbývající pětku.

Co to způsobuje? Otmar Szafnauer prozradil, že jedním z faktorů je rozpočtový strop, ve kterém se daří odstraňovat šedé zóny jen postupně. „Přichází mi na mysl pár oblastí. Jednu z nich jsem zažil, když některé týmy si lépe nastavily struktury pod rozpočtovým stropem. Utrácejí o deset až patnáct milionů více než ostatní. Je třeba pamatovat na to, že toto přispívá k výkonnostní výhodě.“

Velké týmy mají pod sebou několik organizací. Na jedné straně je samotný závodní tým, na druhé straně technologická divize, která však nespadá pod rozpočtový strop, protože přímo nesouvisí s činností týmu ve Formuli 1. Red Bull Advanced Technologies či Mercedes Applied Science jsou divize, ve kterých mohou týmy „odložit“ své nejlepší a nejdražší inženýry a vyloučit tak část jejich mzdy z rozpočtového stropu.

Máte-li k dispozici o tolik peněz více, je to přibližně 10procentní výhoda v porovnání s ostatními. „Řekněme, že máte o těch patnáct milionů dolarů více, protože jste se jinak zorganizovali. Můžete si jimi koupit více talentovaných lidí nebo se pustit do experimentů, které ostatní nemají k dispozici.“

To ovšem není všechno. „Kromě toho, i když máme rozpočtový strop pro operační a kapitálové výdaje, tak jsme na kapitálové straně zmrazili jisté rozdíly,“ podotýká Szafnauer na margo vybavení či továren. Například Williams nyní doplácí na to, že před zavedením rozpočtového stropu neměl dostatek peněz, které by investoval do vybavení. Investovat nyní je totiž mnohem náročnější.

„Velké týmy mají některé nástroje a menší stáje se je nyní snaží dohnat a získat,“ pokračoval a vysvětlil, že týmy smějí utrácet do rozvoje infrastruktury jen jistý obnos peněz ročně. „Chce to čas, protože to bylo nějakých 36 milionů dolarů v rozmezí čtyř let.“

„Vzpomínám si na to, že jsme tomu čelili v Alpině. Nemohli jsme koupit, co jsme si koupit chtěli, ale museli jsme to udělat za jistou dobu. Velké týmy věděly, že se blíží rozpočtový strop, tak si ty věci rovnou zakoupili, protože na to měli peníze,“ poukazuje na „ulitý“ start velkých stájí. Všechno však bylo v souladu s pravidly.

Inu, a jak konkrétně se mohou odrazit extra finance ve vývoji? Szafnauer prozradil i jeden konkrétní příklad: Velké týmy prý na rozdíl od menších mají technologie, které jim umožňují vyrábět průhledné komponenty aerodynamiky a testovat je ve větrném tunelu. Díky tomu mají mnohem lepší informace o proudění vzduchu například pod podlahou, která je v současné „efjednotce“ alfou a omegou.

„Uvedu příklad. Některé týmy testují s průhlednými podlahami, takže skutečně můžete vidět proudění vzduchu, ale jiní ne. Oni si tyto věci koupili už předem,“ informuje Otmar Szafnauer, jehož inženýři v Alpině neměli takové možnosti. „Když jsem se bavil se svými aerodynamiky, říkali mi: ‚Potřebujeme průhledné podlahy, abychom vůbec viděli, co se děje. Ostatní je mají!‘“

Velké týmy mají výhodu po stránce vývoje. K němu však musíme připočítat další faktor v jejich prospěch. „Toto [Wolff] o tom mluví celou dobu, ale nejlepší jezdci chtějí být v nejlepších týmech. Svou troškou to k tomu přispívá, protože v nejlepších týmech sedí nejlepší piloti.“