Norris věří, že vítězství ztratil v prvním stintu: Získat na Maxe šest vteřin je příliš
Velká cena Emilia Romagna přinesla nečekanou zápletku. Po prvním stintu se zdálo, že Max Verstappen neohroženě dokráčí za pátým vítězstvím v sezóně, ale Lando Norris dokázal překvapit a v závěru trochu vylekal obhájce titulu. Jak ale sám zhodnotil, právě kvůli prvnímu stintu nevyhrál.
Získat druhé vítězství hned po tom premiérovém by byl pohádkový scénář. Dnes se však z dvojitého vítězství těšil Max Verstappen, který kromě víkendu v Imole ovládl i 24hodinový virtuální závod.
Na trati se únava vůbec neprojevila a Lando Norris s Maxem Verstappenem si to rozdali v přímé bitvě. V McLarenu si nakonec budou plácat hlavu o zeď, že o pole position přišli o necelou desetinu a závod o sedm desetin.
Lando Norris po otázce Karuna Čandhoka přiznal, že je otravné prohrát tak těsným rozdílem. „Ach! Oba mě štvou! Byla to méně než jedna desetina, přičemž Max ji našel v zákrytu. Musím si na roštu udělat víc kamarádů, nemám jich dost!“ žertoval britský jezdec. Maxovi Verstappenovi k zisku pole position pomohl Nico Hülkenberg. Možná Lando právě jeho příště pozve na párty s Martinem Garrixem…
„Měli jsme velmi dobrý den. Je jasné, že na začátku jsme se trápili,“ rekapituloval svou neděli. „V druhé polovině závodu jsem však odváděl dobrou práci při manažování pneumatik a své rychlosti. Charles se ke mně dostal velmi blízko, ale musel jsem odolat a nepřehnat to s tempem. Jakmile jsem pneumatiky dostal zpět do dobrého okna, mohl jsem zatlačit a opět jsem létal. Vidím hodně pozitiv, jen jsme ztratili příliš mnoho v první polovině. To nás dnes zarezalo.“
V neděli to bylo v konečném důsledku tak těsné, že rozhodnout mohlo cokoli. Kdyby Norris měl v rukou pole position, zřejmě by dokázal vyhrát, ale to se už nedozvíme.
Rodák z Bristolu ani tak nevidí problém v tom, že nestartoval první, jako že před zastávkou ztrácel na Maxe Verstappena více než šest vteřin. „Odvedl dobrou práci a se zákrytem měl štěstí. Max je Max. Jezdil dobře a vždy myslí i na takové věci. My jsme také chtěli jet do zákrytu, ale na trati jsme nebyli v blízkosti nikoho. Snažíte se to dostat pod kontrolu co nejlépe, ale je to náročné. Může vám to pomoci, ale také uškodit.“
Takže kvalifikace nebyla rozhodující. „Bylo to o prvním stintu. Na mediumkách jsme ztratili příliš mnoho času ve zvláštních podmínkách. Měl jsem příliš vysokou degradaci. Vydělat na Maxe šest vteřin je příliš.“
Norrisovi se to však podařilo, na manévr mu chyběla možná jen dvě kola. „Cítil jsem se dobře. V první polovině závodu jsem rozhodně necítil pohodu a Charles byl při mně. Když jsem však ucítil pohodu, důvěřoval jsem autu a mohl jsem začít tlačit. Dost jsem i riskoval. Pět nebo šestkrát jsem téměř vyletěl z trati, skoro jsem skončil ve štěrku.“
Obvykle sledujeme závod plný managementu, ale VC Emilia Romagna byla trochu jiná. Pilot McLarenu svůj stroj rozhodně nešetřil. „V autě si říkáte: Panebože, to může být konec! Tehdy to není moc zábavné. Když jste však tak blízko k lídrovi, dobíháte ho a vidíte vítězství, bavíte se. Myslíte na to, kde byste mohli najít tu polovinu desetiny a jak se vyhnout chybám.“
„Je to super trať; hrbolatá a náročná, ale je super. Nejsou tu ani traťové limity — Maxovi se sice nějaké podařilo nasbírat —, ale můžete zde tlačit až na hranici štěrku, který vás přirozeným způsobem odrazuje od toho, abyste byli širocí. Tlačil jsem, co mi síly stačily. Párkrát jsem možná prošvihl limit, ale musel jsem to udělat,“ doplnil.
