Hamilton v Kataru neměl chuť pokračovat: Nebudeme se loučit v nejlepším

Rozloučení Lewise Hamiltona s Mercedesem bude zřejmě patřit k těm nejsmutnějším v historii Formule 1, ale ne v pozitivním smyslu. Jeho poslední závody jsou v příkrém kontrastu s neuvěřitelnými úspěchy, kterých dosáhl během svého působení v Brackley. Sedminásobnému šampionovi je už nyní jasné, že se s Mercedesem nebude loučit v nejlepším. Ani v Kataru neměl motivaci pokračovat.

V neděli se pokazilo téměř vše, co se mohlo pokazit. Začalo to hned na startu, kdy se rozplynuly jeho naděje na souboj s Charlesem Leclercem. Namísto toho ztratil čtyři pozice. Během prvního stintu sice dvě získal zpět, ale za Sergiem Pérezem se zasekl. Když se ptal svého inženýra na to, jakou má rychlost v porovnání s jezdci vpředu, byl tak zklamaný, že rovnou přidal dodatečnou otázku, zda nemá poškozené auto. Monopost W15 opět nefungoval.

Následně dostal nešťastný defekt, když na trati zůstaly kousky rozdrceného zpětného zrcátka. Defekt ho připravil o mnoho vteřin, ale tím to nekončilo. Když na trať vyrazilo bezpečnostní vozidlo, Hamilton zřejmě ztratil koncentraci a při vjezdu do boxů zapomněl včas zapnout omezovač rychlosti. Maximální povolenou rychlost překročil o 12,5 km/h. Komisaři mu za to udělili penalizaci průjezdu boxovou uličkou, po čemž už sedminásobný šampion neměl chuť pokračovat a chtěl toto trápení co nejrychleji ukončit.

Peter Bonnington: Dostali jsme penalizaci průjezdu boxovou uličkou za překročení maximálky v boxech. Zdá se, že jsme zapomněli zmáčknout omezovač za safety carem.
Lewis Hamilton: Já to auto odstavím, kámo…

Bonnington (ve druhém sektoru): Trest si odpykáme v tomto kole.
Hamilton: Odstavme auto. Odstavme auto.
Bonnington: Zamítám.
Hamilton: Kámo, když tam přijdu, vypínám motor. Vypínám ho.
Bonnington: To je v pořádku, pokud chceš mít na následujícím závodě pětisekundovou penalizaci. Potřebujeme odjet alespoň jedno další kolo, ale jeď přes boxy.

Bonnington (o kolo později): Nyní můžeme odstavit auto.
Hamilton: Na které jsem pozici? Jak jsem na tom ve srovnání s ostatními?
Bonnington: Jsi devět vteřin za Norrisem, který musel absolvovat 10 vteřin STOP/GO, ale zbytek pole je o patnáct vteřin před tebou. Zbývá devět kol.

Hamilton nakonec pokračoval v jízdě, ale do cíle dorazil až na dvanáctém místě. „Ani se k tomuto závodu nechci vracet,“ řekl znechucený, když se ho na neděli ptal reportér F1 TV. „Mohlo to být i horší, ale skončilo to a je to za námi.“

„To na startu jsem způsobil já,“ přece jen se pustil do rekapitulace svého propadu. „Ten následný defekt byl opravdu nešťastný. To v boxech jsem si také zavinil sám.“

V prvním stintu svému inženýrovi hlásil, že monopost nechce zatáčet. Zlepšovalo se to jen pomalu, což má být důvod, proč se nedokázal dostat před některé soupeře. „Křídlo jsme nenastavili správně. Stalo se to už mnohokrát,“ prozradil Hamilton. „V podstatě jsem neměl dost přítlaku na předním křídle a auto nezatáčelo.“

„Dlouho bylo strašně nedotáčivé. Měl jsem až pocit, že tohle vedlo k selhání pneumatiky. Možná to byly úlomky. Popravdě řečeno jsem žádné neviděl, ale nebylo to ideální, protože se to stalo právě ve chvíli, kdy jsem projel kolem vjezdu do boxů,“ konstatoval Hamilton.

Byla by to však obrovská náhoda, kdyby Hamilton a Sainz dostali defekt na stejném místě, kde pár vteřin předtím Valtteri Bottas zničil Albonovo zrcátko, aniž by to spolu souviselo.

Z Hamiltonovy nálady je však jasné, že si s tím nebude dlouho lámat hlavu. Čím dříve to všechno bude za ním, tím lépe. Před posledním závodem sezóny a posledním víkendem v kombinéze Mercedesu si nedělá iluze, že by se se svým týmem mohl loučit krásným vítězstvím. To přišlo doma ve Velké Británii. Zůstaly jen vzpomínky, na které vrhají stín současné problémy s monopostem a záhadná ztráta rychlosti v porovnání s Georgem Russellem. Celé to připomíná poslední měsíce Sebastiana Vettela ve Ferrari.

„Nemyslím si, že to ukončíme v nejlepším. Prostě to celé jen nějak skončí,“ povzdechl si Hamilton. „Teď je důležité, abychom se vrátili a zkusili to znovu. Nečekám, že bych měl mnohem lepší víkend, než byly ty poslední, ale budu se snažit. Jdu tam s malými očekáváními a možná si odneseme lepší výsledek. Není to však takový rozdíl. Zažil jsem emocionální horskou dráhu a jsem vděčný, že stále stojím na nohou a jsem OK. Zažil jsem skvělé závody a zažil jsem i mizerné závody. Těch druhých nebylo tak mnoho.“