Lambiase o spolupráci s jezdcem: Během závodu je třeba mu být podřízen

Dobrá chemie mezi jezdcem a jeho závodním inženýrem může rozhodnout a rozhoduje o výsledcích velké ceny. Uvědomuje si to i Gianpiero Lambiase, závodní inženýr Maxe Verstappena, a vysvětluje, jak během soutěžního víkendu pomáhá svému svěřenci dostat se co nejblíže k vítězstvím.
Po rozchodu Lewise Hamiltona s Peterem Bonningtonem je duo tvořené Maxem Verstappenem a Gianpierem Lambiasem snad nejlépe fungujícím ve startovním poli. Občas to i mezi nimi ve vysílačce jiskřilo, protože ani Lambiase se nebojí říci jezdci své, ale každý závodní inženýr musí vědět, kdy si něco takového může dovolit.
Vhodným příkladem má být Velká cena Brazílie, kterou Max Verstappen vyhrál po startu ze sedmnáctého místa a která byla na nedávném předávání cen Autosportu zvolena za Moment roku 2024. Podle Gianpiera Lambiaseho bylo životně důležité zvolit správný styl komunikace.
„Tohle je věc, kterou si musíte přirozeně uvědomovat, když komunikujete s pilotem, který jede rychlostí 300 km/h a je pod velmi velkým tlakem,“ říká Gianpiero Lambiase v rozhovoru pro motorsport.com. Odporovat jezdci se někdy nemusí vyplatit. „I když tvoříme duo, myslím si, že je třeba si uvědomit, že inženýr v dané chvíli musí být vůči jezdci podřízen. Tehdy to nemá smysl řešit, protože velmi rychle se můžete ocitnout ve spirále směrem dolů.“
Před závodem v Brazílii to nevypadalo vůbec dobře. Lando Norris startoval z pole position, zatímco Max Verstappen se po kvalifikační červené vlajce Lanca Strolla a penalizaci postavil až na 17. pozici.
„V tu chvíli to bylo pro nás o minimalizování škod. Samozřejmě, v dešti se vždy naskytne příležitost a když v autě sedí Max, všechno je možné,“ pousmál se čtyřiačtyřicetiletý rodák z Londýna, který však až v pozdější fázi závodu začal věřit, že by Verstappen mohl skončit na pódiu či dokonce zvítězit. „V úvodu závodu se velmi rychle posouval. Viděli jsme, že ztráta na lídry vůbec neroste. Pokud něco, tak z ní začal ukrajovat a já věděl, že má dobré tempo, což bylo pozitivní. Šlo jen o to ve správný čas přijmout správné rozhodnutí, a aby Max dělal správné věci a udržel to na trati.“
Chléb se začal lámat v době zastávek v boxech, kdy se boxová zídka a pilot musí dokonale koordinovat a přes svou „spojku“ – závodního inženýra – se rozhodnout, zda zastaví a jaké pneumatiky nasadí. „Pak přišel jeden zlomový moment závodu, když se rozhodl zůstat na trati na intermediálkách, zatímco dva lídři zastavili pro čerstvé sady. Toto mu dalo pozici na trati. Jakmile se po restartu objevil za Estebanem, asi jsem už věděl, že ve hře je i závodní vítězství. Toto byl klíčový moment v boji o šampionát.“
Lambiaseho úkolem bylo analyzovat zpětnou vazbu od Maxe Verstappena a zachovat klid, což se v takové situaci snáze řekne, než vykoná. „Doufám, že jsem nezněl zbrkle. Na trati panovaly takové podmínky, že se intermediálky příliš neničily a ani se nepřehřívaly. Měli jsme důkazy, které naznačovaly, že pneumatiky jsou stále v dobré kondici. Tehdy šlo jen o to, abychom dál kroužili a nevyjeli mimo trať.“
„Ohledně zastávky pro intermediálky chci říct, že jsme se rozhodli, že vůbec nepřipadá v úvahu. Byli jsme trochu překvapeni, když dva jezdci v čele se vzdali své pozice na trati, aby tak učinili. Neřeknu tedy, že u nás všechno proběhlo klidně, ale postupovali jsme podle našich procesů a nakonec jsme se ocitli v čele.“