Russell jezdil s kanadskou podlahou: Vždy se sami sebe ptáte, co by bylo kdyby?
Kvalifikační nehoda udělala Mercedesu a Georgi Russellovi čáru přes rozpočet. Stříbrným šípům se nakonec podařilo téměř dokonale minimalizovat škody, i přesto že britský jezdec musel jezdit se starou podlahou, která si pamatuje ještě závod v Montrealu.
Po kvalifikaci si fanoušci Mercedesu dělali starosti, zda George Russell o svoji kvalifikační šestou příčku nepřijde. Nakonec o ni přišel, ale z jiného důvodu, než jsme se domnívali. Podle pravidel se Russell sice mohl vrátit ke starší specifikaci, což také udělal, ale mechanici porušili článek o tom, že dvě hodiny po skončení kvalifikace musí být monoposty přikryty a nikdo se jich už nesmí dotýkat.
Nakonec si tak nepomohl a musel startovat z boxů, ať se mu to líbilo, nebo ne. Stíhací jízda s obrácenou strategií však přinesla své ovoce. „Určitě jsem spokojený. Startoval jsem z boxové uličky a vůbec jsme netušili, co od toho můžeme v závodě čekat,“ řekl George Russell poté, co se zachránil ziskem šestého místa, které si vyjel v kvalifikaci.
Má také jeden speciální důvod k radosti. „Vrátili jsme se totiž k podlaze, se kterou jsme jezdili v Kanadě před deseti závody, a možná jich od té doby bylo už více. Skončit na šestém místě před Red Bullem je vynikající. Samozřejmě, vždy se sami sebe ptáte, co by bylo kdyby?“
Při pohledu na problémy Lewise Hamiltona je snad i dobře, že se Russell vrátil ke starší podlaze, chladicím kanálům a bočnicím. V Mexiku budou mít inženýři přece jen více času vše podrobně prozkoumat a také se zpětně podívat na data „z Kanady“. „V této chvíli pracujeme s náročným autem. Lewis nikdy nedělá žádné chyby a dnes jsme viděli, že se mu stalo přesně to samé, co mně v sobotu. Toto je bestie, se kterou se momentálně pasujeme.“
Před letní přestávkou se zdálo, že se blýská na lepší časy, ale ty se stále vzdalují a vzdalují. „Těším se na to, až se věci trochu uklidní a bude to konzistentnější. Pokaždé, když vyjedete na trať, netušíte, jaké to bude. Všichni jsme na emoční horské dráze. Je očividné, že naše auto má potenciál bojovat na samé špici. Když se to ale stane, netušíme proč. Když se to naopak nestane, ani tehdy nechápeme proč. Porozumět tomu je tvrdý oříšek.“
