Bearman s každým kolem nabíral sebevědomí: Měl jsem ještě rezervu
I když jsme to z jeho úst neslyšeli, Oliver Bearman má za sebou určitě nejlepší den v životě. Anglický mladík byl po kvalifikaci zklamán, že se nedokázal dostat výše než na jedenácté místo, ale v závodě si to vynahradil. Dokázal postoupit na sedmou příčku a při premiéře s Ferrari vybojoval svých prvních šest bodů. Po závodě byla na jeho tváři vidět úleva a spokojenost.
Scuderia britskému mladíkovi obula při premiéře měkké pneumatiky a poslala ho do boje. Bearman jel od startu ofenzivně, ale předjíždění nebylo v DRS vláčku nejjednodušší. Ukázat se tedy mohl až po restartu, když se pole roztáhlo a on postupně překonal Cunodu, Čoua i Hülkenberga.
Následně v čistém vzduchu začal skutečně objevovat, co jeho Ferrari dokáže a držel tempo na úrovni George Russella a Fernanda Alonsa před ním. Když se tedy v závěru blížili Lando Norris a Lewis Hamilton na čerstvých pneumatikách, Ollie už měl na kontě dost kilometrů, aby situaci zvládl.
„Jsem trochu unavený. Jak vidíte, nevypadám nejlépe,“ povzdechl si spokojeným smíchem Bearman po skončení závodu pro televizi Sky. „Ale byl to fantastický závod. Celou dobu jsem na to tlačil. Byl jsem v šoku, jak rychle všechno jde. V podstatě v každém kole jsme zrychlovali.“
„Bylo to neuvěřitelné, zvláště na konci, když mě stahovali dva kluci na softech. Nemohl jsem si odpočinout. Sledoval jsem svá zpětná zrcátka a naplno jsem na to tlačil. Byl to vzrušující a zábavný závod,“ konstatoval spokojený Bearman.
V závěru všichni sledovali jeho souboj s Landem Norrisem a Lewisem Hamiltonem. Dokonce i fanoušci těchto dvou jezdců museli osmnáctiletému chlapci přát co nejvíce bodů. V té době se však už Oliver cítil v kokpitu dostatečně pohodlně a věřil si, že to může dokázat.
„Zdálo se, že kola ubíhají pomaleji než normálně,“ řekl se smíchem britský mladík. „Myslím si však, že jsme to zvládli velmi dobře. Skutečně se na nás příliš nedotahovali. Měl jsem pocit, že mám ještě trochu rezervu pro případ, že bych ji potřeboval; také jsem měl v záloze nějaké výkonnější motorové režimy.“
„Tuším, že své nejrychlejší kolo jsem zajel v tom úplně posledním. Rozhodl jsem se na to zatlačit a zjistit, co dokážu. Byla to zábava a měl jsem dobrou sebedůvěru, kterou jsem si budoval postupem závodu. Zvláště na konci jsem už věděl, co auto pod mnou dělá a cítil jsem, že teď na to mohu opravdu zatlačit,“ řekl Bearman, který se během celého svého rozhovoru široce usmíval.
Tomu se v závodě podařilo několik pěkných předjížděcích manévrů. Například ten na Júkiho Cunodu se určitě zařadí mezi ozdoby víkendu. Zvláště ten na Nica Hülkenberga však byl velmi důležitý. Šlo přitom o monopost Haasu, na který si Oliver dělá nemalý zálusk a na konci sezóny by mohl německého jezdce, nebo Kevina Magnussena, vyprovodit z Formule 1.
„Využíval své zkušenosti a energii z baterie, aby mě udržel za sebou. Potřeboval jsem tedy pár pokusů, než se mi to podařilo. Když jsem ho předjel, mohl jsem ukázat své tempo. Je velmi těžké pronásledovat soupeře, protože to jsem nikdy nezažil na vlastní kůži. Zdi jsou blízko a když jste sekundu za jezdcem před vámi, je to náročné. Potřebujete o něco více přesnosti,“ konstatoval Bearman.
