Rob Marshall o přestupu z Red Bullu do McLarenu: Nabídku jsem dostal v pravý čas

Je jen hrstka lidí, kteří v Red Bullu pracovali déle než Rob Marshall. Po sedmnácti letech se však rozhodl pro změnu a rakouský tým vyměnil za McLaren. Nejnověji vysvětlil, jak se tento rozchod s červenými býky rodil, a proč nabídka z McLarenu přišla „v pravý čas“.
Bývalý šéf inženýrů Red Bullu začal v Milton Keynes pracovat již v roce 2006 se spoustou zkušeností ve Formuli 1; svou kariéru odstartoval již v roce 1994 jako závodní inženýr Benettonu, ve kterém zažil i přerod stáje na Renault, a jako šéf oddělení mechaniky jí pomohl k zisku jezdeckého a konstruktérského titulu v sezóně 2005.
K nim už jako inženýr Red Bullu a pravá ruka Adriana Neweyho přidal dalších osm titulů v sezónách 2010 až 2013. Postupně šplhal kariérním žebříčkem výše a v letech 2021 až 2023 se značnou měrou podepsal pod dalšími šampionátovými vítězstvími.
Po sedmnácti letech, v květnu 2023, však oznámil svůj odchod. Odešel takříkajíc v nejlepším, když Red Bull totálně opanoval celou Formuli 1. Zdá se však, že si na svůj odchod vybral správný čas. Když v lednu 2024 začal pracovat v McLarenu, jeho bývalého zaměstnavatele dělilo od prvních vážných problémů a dalších významných odchodů už jen pár měsíců.
Rob Marshall v rozhovoru pro gpblog.com vysvětlil, že načasování přestupu do McLarenu považuje za velmi povedené i z jiného důvodu. „Z mého osobního pohledu se mě [z McLarenu] zeptali v ten pravý čas. Byl jsem v situaci, kdy jsem uvažoval: Pokud se do jiného týmu nepřesunu teď, asi tady budu navěky.”
To by podle 56letého Brita nebyl žádný problém. „Rád bych tam zůstal navždy. Své roky v Red Bullu jsem si užil, skvěle se tam pracovalo, ale pak se dostanete do fáze, kdy začnete být tak zvadlí, co vnitřně popíráte. Myslím, že mi to celé začalo být příliš jednoduché a pohodlné. Každého jsem znal, všechno jste museli řešit.”
„Celé to běželo dost hladce. Uvažoval jsem, že ještě pět, šest nebo sedm let, a pak půjdu do důchodu,“ popisuje své rozpoložení z úvodu sezóny 2023. „Najednou mi však zazvonil mobil a zeptali se mě: Nechceš odejít? Už už jim jdete říct, že ne, ale z nějakého důvodu nemůžete.”
„V tu chvíli si totiž uvědomíte, že jste si některé věci namlouvali a že asi je ten správný čas na odchod. A jdete. Pokud máte nějaké pochybnosti, tak jdete. Nemyslím si, že se umíte obrátit. Dlouho a ztuha jsem o tom přemýšlel. Pokud o odchodu přemýšlíte dlouho a ztuha, tak už stojíte ve dveřích,” říká Marshall.
Vzhledem k tomu, že Rob Marshall pracoval v Red Bullu od roku 2006 a vedle Christiana Hornera byl jedním z pracovně nejstarších lidí v týmu, odchod nebyl snadný. Nakonec se však s bývalým týmem loučil v dobrém, což ho dodnes těší. Věří totiž, že nikoho nenechal „ve štychu“.
„Jsem maximálně rád, že jsem odešel, a jsem šťastný, že jsem Red Bull opustil tak, jak se patří,“ pokračoval vystudovaný strojař, který po škole pracoval na motorovém oddělení Rolls-Royce. „Řekli byste si, že nikdo nechce být nenahraditelný, ale je jasné, že to zvládají i beze mě, což je pro ně skvělé. Nikoho nechcete nechat ve štychu.”
„Říkal jsem si, že jsem tam měl opravdu dobrou kariéru, vskutku mě to bavilo a teď mě to opravdu, ale opravdu baví v McLarenu. Baví mě to tady stejně jako v prvním roce a během prvních pár let v Red Bullu – to byla ta zábavná část,“ pousmál se Marshall, který se v McLarenu musel začít opět „obracet“.
Důvodem ale není to, že by McLaren musel táhnout z problémů. Ty byly v době jeho příchodu v lednu 2024 již zažehnány. Papájoví potřebovali jen usměrnit v posledních důležitých oblastech a dotáhnout práci, kterou pod vedením Andrey Stelly započalo technické oddělení.
„McLaren byl zvenčí dlouhá léta vnímán jako takové šedivé místo, kam lidé chodili pracovat. Nad celou stájí se vznášel jakoby takový stín mizérie a očividně to tak jistý čas i bylo, ale ne vždy. Když jsem tady začínal, určitě to takové nebylo, a není to takové ani teď. Popravdě řečeno, je tu skvělá atmosféra,“ pochvaluje si Marshall popisující, jak se pracuje ve Wokingu například oproti letům, kdy McLaren spolupracoval s Hondou.
Zásluhu na dobré atmosféře má zejména vedení. „Andrea je inspirativní vůdce, ale upřímně se o všechny zajímá. Zak [Brown] mě zase vždy rozesměje, když si spolu povídáme. Je velmi charismatický a entuziastický. Je to skvělý lídr — oba jsou.”