Přijdeme o tradiční závody? Šéf VC Monaka předpovídá odchod Formule 1 z Evropy

Organizátoři Velké ceny Monaka před pár dny potvrdili prodloužení smlouvy s Formulí 1 do roku 2031. V Evropě mají delší kontrakt jen závody v Budapešti, Silverstonu a Madridu, přičemž více takto dlouhých smluv se podle prezidenta Automobilového klubu Monaka Michela Boeriho bude uzavírat jen těžko. Formuli 1 prý čeká velký odliv z Evropy.

Od příchodu nových majitelů z Liberty Media se ze sportu stal obrovský stroj na peníze, který chtějí všichni využít. Pro skalní fanoušky Formule 1, kteří šampionát sledují už dlouhá léta, to však nemusí být nejlepší zprávy. O závod je totiž tak obrovský zájem, že hrozí postupné rušení tradičních evropských podniků. Někdo bude muset uvolnit místo lukrativnějším trhům.

V kuloárech se otevřeně mluví o dalších závodech v Asii, kterou Formule 1 považuje za nedostatečně probádaný trh, a také o návratu do Afriky. Podle Stefana Domenicaliho má o závod zájem přibližně 35 zemí, ale v kalendáři je momentálně místo jen pro 24 velkých cen.

„Ve srovnání s jinými evropskými velkými cenami máme pár menších výhod, ale nehledě na to nedošlo k žádným velkým úpravám,“ prozradil prezident monackého autoklubu Michel Boeri po podpisu nové smlouvy s Formulí 1. „Budeme zde každý rok.“

To se však nedá říci o jiných evropských závodech, předpovídá. „Nejen, že mnohé evropské velké ceny zmizí, ale ty, které zůstanou, se budou střídat,“ připomněl dlouhodobou vizi Formule 1.

Cílem je v jednotlivých regionech Evropy vytvořit závodní dvojčata, která se budou střídat jako kdysi Hockenheim a Nürburgring. „Myslím si, že při současném zájmu o Formuli 1 zůstanou v Evropě jen dvě nebo tři velké ceny. Zájem se přesouvá do Číny a na ostatní kontinenty.“

Evropské organizátory tak čeká tvrdý boj o své závody. Mnohé musely modernizovat nejen své vybavení, ale také přístup k závodním víkendům. Ty se postupně mění na jednu velkou párty s koncerty a vystoupeními umělců. Dnes už to není jen o akci na trati.

Monako si však obhájilo své místo v kalendáři. „Jednání trvala alespoň šest měsíců,“ říká Boeri. „Problém byl v tom, že když jsme už měli ústní dohodu, museli jsme to celé uzavřít sepsáním 60 nebo 70stránkové smlouvy, kterou připravovali američtí právníci. Nezůstala v ní ani nejmenší skvrna.“

„Šlo o právnický boj, který nebyl jen o drobných sporných bodech se Stefanem Domenicalim, který bránil své zájmy a ne naše. Nyní však musíme hledět do budoucnosti. Naši nástupci budou mít dostatek času na to, aby se zdomácněli a dostali se do toho,“ doplnil.