Alonso vysvětluje, proč je v této sezóně tak málo nehod: Nejezdíme naplno

Věřili byste tomu, že už devět velkých cen po sobě jsme na trati neviděli bezpečnostní vůz? Bernd Mayländer neměl tak dlouhou pauzu již více než 20 let. Čím to je, že závody najednou probíhají tak klidně? Fernando Alonso má jednu teorii, která by to mohla vysvětlovat.

Devět velkých cen bez zásahu safety caru jsme ve Formuli 1 neviděli již 20 let. Naposledy měl bezpečnostní vůz tak dlouhou přestávku mezi VC Maďarska 2003 a VC Španělska 2004. Neméně fascinující je fakt, že letošní závod v Singapuru byl historicky první bez jeho výjezdu či bez červené vlajky.

V této chvíli nemáme jasné vysvětlení, co to způsobuje. Fernando Alonso si ale myslí, že za to může současná generace monopostů, při které neplatí staré známé rovnice. Španělovi se totiž potvrzuje, že je výhodnější nejezdit na úplném limitu monopostu.

„S těmito auty se nejezdí lehce, ale myslím si, že problémem těchto monopostů je vyždímat z nich 100 procent,“ zamyslel se Fernando Alonso. „Jestli jezdíte na 90 procent, tak někdy jste rychlejší, protože monopost se nedostává do nepříjemných úhlů nebo na nevhodnou světlou výšku. Netlačíte na limit, kde se to vše začíná hroutit. Někdy je rychlé jezdit na 90 procent.“

U předchozí generace monopostů platilo, že čím jste na to více tlačili, tím jste byli rychlejší. Dnes však mnohem důležitější roli hraje příprava monopostu a jeho nastavení, ale někdy jezdci ani ta nedají odpověď. „Baku je toho velmi dobrým příkladem. V Q1 jsem skončil na patnáctém místě po Landových problémech. Kdyby se neobjevily, startoval bych šestnáctý a vypadl bych v Q1.“

Aston Martin se zdál být ztracen. „O sedm minut později jsem nasadil další sadu pneumatik a v Q2 jsem se ocitl na páté příčce. Zlepšil jsem se o 1,1 sekundy, přitom jsem jezdil stejně. Brzdil jsem na stejných místech a měl jsem i stejnou přípravu, ale dokázal jsem se zlepšit o 1,1 sekundy.“

„Někteří z nás dopadli naopak; v Q1 byli rychlí a v Q2 strašně pomalí. Občas si neumíme vysvětlit, proč jsme rychlí a proč jsme pomalí. Pokud se začnete vrtat v detailech a zkoumat nespočet senzorů na monopostu, můžete zpozorovat drobné rozdíly, když je auto pomalé. Monopost dostáváme do různých poloh, když možná není zcela spokojen,“ pokračoval dvojnásobný šampion.

Proto je výhodné, je-li auto vždy v optimální pozici vzhledem k trati a světlé výšce. Vyplatí se tomu podřídit dokonce i svou jízdu – klidnější přejezdy pomáhají aerodynamice. „To je i důvod, proč v závodě, když jezdíme na 90 procent, staráme se o pneumatiky, šetříme palivo a podobně, nevidíme takové množství problémů, nevidíme výjezdy safety caru a nehody. Tato auta jsou spokojenější při jízdě v takové rychlosti.“

„Jdeme tak trochu proti instinktům jezdce, který když v kvalifikaci nasadí nové pneumatiky, chce jet na 110 procent. S tímto autem však někdy musíte věci více manažovat,“ doplnil.