V čele probíhá mnohem tvrdší vývojový závod než ve středu pole, uvědomuje si Krack

Aston Martin byl v počáteční fázi sezóny 2023 druhým nejsilnějším celkem na startovním roštu. V následujícím vývojovém závodě však neudržel krok s giganty jako Mercedes, Ferrari či McLaren a propadl se až na páté místo. Jaké z toho plyne pro tým ze Silverstone ponaučení? Jednoduše takové, že týmy v čele jsou ve všech oblastech – specificky co se týče vývoje – o level výše, než ty ze středu pole.

Britský celek posbíral zásluhou Fernanda Alonsa v prvních osmi závodech uplynulého ročníku až šest pódií a rázem se stal z outsidera týmem pohybujícím se v čele. Obul si však boty, ve kterých neuměl chodit.

Jakmile totiž došlo na lámání chleba a jednotlivé týmy začaly s vývojovým závodem, Aston Martin táhl oproti svým největším konkurentům za kratší konec, následkem čehož se začal napříč Pohárem konstruktérů citelně propadat.

Šéf stáje Mike Krack přiznává, že v tomto ohledu má Aston Martin oproti top týmům stále co dohánět. „Po dvou nebo třech závodech jsme bojovali ve zcela jiné lize týmů, které jsou mnohem více zvyklé na vývojový závod,“ vysvětlil médiím.

„V čele probíhá mnohem tvrdší vývojový závod, takže jsme věděli, že to bude těžký boj. Když vedete vývojový závod ve středu pole, je to pravděpodobně mnohem jednodušší.“

Jelikož se v druhé polovině sezóny manko Aston Martinu na soupeře nezmenšovalo, ale naopak prohlubovalo, tým ze Silverstonu se odhodlal v USA přistoupit k markantním, ale poměrně riskantním vylepšením, kterými se měla dohnat ztráta ve vývoji. Ty se ale o progres nepostaraly, právě naopak, způsobily další propad. Výkonnostní ředitel Tom McCullough však tohoto odvážného kroku zpětně nelituje a tvrdí, že vedení stáje si bylo všech rizik dobře vědomo.

„Když jsme do Austinu, který byl sprintovou akcí, přinesli testovací díly, věděli jsme, že jde o agresivní balíček vylepšení,“ přiznal 48letý Brit. „Bohužel, měli jsme provozní problémy s teplotami brzd a z volného tréninku jsme nevytěžili maximum.“

„Ocitli jsme se tak v nelehké situaci s charakteristicky zcela odlišným autem (než jaké jsme měli dosud). Rozhodli jsme se proto provést na autě velké úpravy, následkem čehož jsme do závodu (v Austinu) vystartovali z ocasu pole.“

Vylepšení však v závodě v USA a ani o týden později v Mexiku vůbec nefungovala. Aston Martin se proto umně rozhodl vrátit se ke starší specifikaci monopostu, díky čemuž se Fernandovi Alonsovi podařilo v Brazílii zaknihovat osmé a zároveň poslední pódium v uplynulé sezóně.