Gahetna/Wiki Commons
Svět motorsportu opět truchlí, ve čtvrtek přišel o další velké jméno své historie. Pouhé tři dny po oslavě 80. narozenin zemřel Alan Jones, první mistr světa v barvách Williamsu a poslední australský šampion ve Formuli 1.
Bývalý jezdec Williamsu, který během své kariéry vybojoval 12 vítězství a výrazně se podílel na vzestupu britské stáje, podlehl krátké nemoci. O jeho úmrtí informovala manželka Amanda prostřednictvím prohlášení pro Motorsport Australia.
“S nesmírným zármutkem oznamujeme, že nás 5. listopadu po krátké nemoci navždy opustil náš milovaný Alan,” uvedla Amanda Butler-Davisová. “Bude nám nesmírně chybět a s láskou na něj budou vzpomínat nejen jeho nejbližší, ale i mnozí fanoušci, za jejichž podporu byl vždy velmi vděčný.”
“Alan zasvětil celý svůj život motoristickému sportu a zanechal po sobě odkaz, který bude dál žít prostřednictvím nespočtu lidí, které během svého života ovlivnil. Svými úspěchy, vášní a nezaměnitelnou osobností na závodní trati i mimo ni zanechal nesmazatelnou stopu v motoristickém sportu nejen ve své vlasti, ale i po celém světě,” napsala.
Jones debutoval ve Formuli 1 v roce 1975, první sezony však strávil v méně konkurenceschopných týmech. Zlom přišel v roce 1977, kdy se připojil ke stáji Shadow. Při Velké ceně Rakouska dokázal v náročných podmínkách překvapit favority a vybojovat své premiérové vítězství. Byl to zároveň první a jediný triumf týmu Shadow ve Formuli 1. Jones tím potvrdil svůj talent a otevřel si cestu k větším příležitostem.
V roce 1978 se Australan připojil k Williamsu, který si v té době teprve budoval pozici mezi elitou. Spolupráce s Frankem Williamsem a konstruktérem Patrickem Headem se ukázala jako rozhodující pro jeho kariéru.
Skutečný průlom nastal v sezoně 1979. Jones s monopostem Williams FW07 vyhrál čtyři velké ceny a v celkovém hodnocení šampionátu obsadil třetí místo. Williams se tak zařadil mezi největší konkurenty do té doby dominantních stájí a Jones se definitivně etabloval mezi uchazeči o titul.
Vrchol Jonesovy kariéry přišel v roce 1980. Za volantem Williamsu FW07B předváděl mimořádně vyrovnané výkony a během sezony triumfoval v pěti velkých cenách. V boji o mistrovský titul porazil Brazilce Nelsona Piqueta a stal se po Jacku Brabhamovi teprve druhým Australanem, který získal titul mistra světa Formule 1. Dodnes ho žádný z jeho krajanů nedokázal napodobit.
Jonesův mistrovský triumf měl i pro Williams přímo historický význam, protože odstartoval zlatou éru stáje z Grove. Jones se tak stal jednou z klíčových postav počátku úspěšné éry Franka Williamse.
Po zisku titulu pokračoval ve Williamsu i v roce 1981, kdy si připsal další dvě vítězství včetně svého posledního triumfu v Las Vegas. Williams však navzdory převaze v Poháru konstruktérů nedokázal triumfovat v šampionátu jezdců; kde se přeli dva týmoví kolegové Jones a Reutemann, vyhrál třetí — Nelson Piquet na Brabhamu.
Následně oznámil odchod z Formule 1, ačkoli se do šampionátu ještě několikrát vrátil. Definitivně ukončil své působení v F1 po sezoně 1986.
Alan Jones patřil k nejtvrdším a nejnekompromisnějším jezdcům své generace. Australan byl známý agresivním jezdeckým stylem, neústupností a mimořádně silnou touhou po vítězství. Na trati soupeřům nic nedaroval a stejně přímočarý byl i mimo ni, kde se nebál otevřeně vyjadřovat své názory.
Právě kombinace rychlosti, odhodlání a neústupné povahy však z Jonese udělala jednoho z nejrespektovanějších jezdců své éry.
