Wolff naznačil, že Mercedes zradily simulátory: Asi tu máme velký problém
Mercedes byl v roce 2022 nejpomalejší na rovinkách. I když monopost W13 dokázal skvěle zacházet s pneumatikami, piloti měli často pocit, že jedou s otevřeným padákem za zády. V roce 2024 se karta zjevně obrátila a “nový expert na zadní křídlo”, jak sám sebe nazval Oscar Piastri, se za Mercedesem Lewise Hamiltona zasekl na dobrých dvacet kol. Sedminásobný šampion naopak v pozdější fázi závodu poznamenal, že soupeři ho “zabíjejí v rychlých zatáčkách”.
Výkonnost Mercedesu v prvním sektoru okruhu v Džiddě byla skutečně šokující. Když se k nestabilní a poskakující zadní části monopostu W15 přidal špinavý vzduch, Lewis Hamilton nedokázal vyzrát na Landa Norrise. Takže zatímco v úvodní fázi závodu držel za sebou Oscara Piastriho, který se s pomocí DRS sotva přibližoval, na konci měl problém udržet se dostatečně blízko Landa Norrise v klikaté sekci, aby si připravil útok na jednu z dlouhých rovinek.
Mercedes zaujal odborníky poměrně malým zadním křídlem, které zjevně nebylo nejlepší volbou. Proč ho tedy inženýři zvolili? “Asi tu máme velký problém. Tady se dá vyladit jen velmi málo,” odpověděl šéf týmu Toto Wolff na otázku, zda by Mercedes mohl řešit nedostatečnou rychlost v zatáčkách prostou změnou nastavení.
“Naše simulace nám ukazují směr a toto je směr a rozsah, které jsme si při volbě nastavení následně zvolili. Nasadíte správné zadní křídlo a řekl bych, že můžete získat nebo ztratit několik desetin, pokud se vám podaří zvolit správné nastavení. Není to však široký výkonnostní koridor. Jsou to spíše fundamentální věci, díky kterým věříme, že výkonnost by tam měla být. Měříme přítlak, ale nenacházíme ho v čase na kolo,” láme si hlavu s problémy Mercedesu Wolff.
Rakušan přitom potvrdil, že tým vyřešil několik problémů, které ho trápily v minulém období, včetně neposedné zadní části loňského monopostu W14. “V minulém roce promlouvalo do celého procesu tolik neznámých, že důvodem problémů mohlo být toto i tamto. To jsme napravili,” ujišťuje Wolff.
“Při pohledu na senzory vidíme, že máme, co jsme potřebovali. V určité škále rychlostí se však auto chová způsobem, o kterém naše senzory a simulace říkají, že právě tady bychom měli mít přítlak, ale nemáme ho,” dodal šéf Mercedesu.
Piloti se kromě toho stěžovali na přetrvávající poskakování monopostu, což je dva roky stará noční můra tohoto týmu. George Russell již naznačil, že tým bude muset najít lepší kompromis při nastavení světlé výšky. To by však znamenalo snížení výkonnosti, která beztak není nijak skvělá.
“Už je to dva a půl roku, co jsme začali řešit tento základní problém. Už dva roky se to snažíme najít a odemknout. Není to o nedostatku snahy. Velmi jsme na to tlačili a musíme vyvinout opravdu ohromné úsilí, abychom to s dalšími nasbíranými daty pochopili a do Melbourne přišli silnější. Je to mise a jsem si stoprocentně jistý, že se nám podaří odemknout tuto výkonnostní mezeru,” vyhlásil Wolff odhodlaně.
