Hamilton: F1 už dál nemůže ignorovat Afriku
Letní přestávka Lewise Hamiltona se lišila od toho, co zažili ostatní piloti F1. Namísto dovolené na pláži, jachtě či v luxusním dovolenkovém rezortu se rozhodl procestovat Afriku. Přichází odtud s novými zkušenostmi a naléhavým vzkazem, že Formule 1 už nemůže dál ignorovat černý kontinent.
V kalendáři F1 chybí Afrika od roku 1993. Naposledy se závod konal v jihoafrickém Kyalami, které v posledních letech opět projevuje zájem o návrat do královny motorsportu. Kalendář se rozšiřuje a sezóna 2024 bude mít rekordních 24 závodů. Podle Lewise Hamiltona nastává čas, aby se F1 vydala i na poslední kontinent a stala se skutečně světovým šampionátem.
„Stoprocentně. Nemůžeme přidávat závody na jiných místech a nadále ignorovat Afriku, které celý svět jen bere,“ prohlásil Lewis Hamilton během víkendu v Zandvoortu. „Africe nikdo nic nedává. Je tam spousta práce. Myslím si, že velká část světa, která tam nebyla, si neuvědomuje, jak je to krásné a rozlehlé místo.“
„Velká cena by dokázala zviditelnit, jaké je to skvělé místo, přinesla by turismus a podobně. Proč nejsme na tomto kontinentu? V tuto chvíli je výmluva založena na tom, že tam není okruh, který by byl připravený. Minimálně jedna trať tam však připravená je. Mezitím bychom tam měli závodit a pracovat na něčem dalším směrem do budoucna,“ vzkazuje vedení F1.
FIA v červnu zveřejnila seznam okruhů, které mají nejvyšší licenci potřebnou pro pořádání závodů Formule 1. Nenachází se mezi nimi žádná trať z Afriky. Kyalami by ji zřejmě bylo schopné získat, ale v tuto chvíli má stejnou licenci druhého stupně jako například Masarykův okruh v Brně nebo Slovakiaring.
Licenci druhého stupně mají nyní také další dva africké okruhy, oba v Maroku. Jedním je Mezinárodní okruh Moulaya El Hassana v Marrákeši a druhým Sidi Daoui nedaleko Casablancy.
V uplynulých týdnech se však objevily zprávy o tom, že zájem o zařazení do kalendáře F1 má i zmíněné Maroko, které by přivítalo královnu motorsportu na severu země v Tangeru, ale také Rwanda, která by chtěla zorganizovat závod v Kigali. Rwanda se už letos v prosinci dostane na mapu motorsportovního světa; bude hostit slavnostní předávání cen FIA Gala.
Stefano Domenicali se nechal slyšet, že Formule 1 chce jet i do Afriky a Lewis Hamilton je ochoten se zapojit do jednání. „Rwanda je jedním z mých nejoblíbenějších míst, kde jsem byl. V pozadí intenzivně pracuji. Bavil jsem se s lidmi z Rwandy, bavil jsem se s lidmi z Jihoafrické republiky. Rwanda však představuje dlouhodobější projekt. Je úžasné, že mají takový zájem.“
Hamilton zahájil svou letní dovolenou rodinným výletem v Turecku, ale následně cestoval po Africe. Navštívil Maroko, Senegal, Benin, Mosambik, Keňu, Namibii, Tanzanii či Madagaskar a setkal se s uprchlíky.
„Procestoval jsem Afriku a co nejlépe jsem využil všechen čas – po odchodu z letiště jsem se okamžitě věnoval různým aktivitám, historii, navštěvoval jsem muzea…“ prozradil sedminásobný šampion. „Sbíral jsem zkušenosti s kulturou v každé zemi, kterou jsem navštívil. Dá se z toho tolik odnést. Pokud mám říct pravdu, stále ten výlet zpracovávám.“
„Byl jsem v uprchlickém táboře a viděl jsem, jakou tam odvádějí práci, jak to ovlivňuje lidi, kteří byli vysídleni. Jedna věc je číst o tom nebo to slyšet ve zprávách, ale druhá věc je vidět to a povídat si s dětmi, které deset kilometrů kráčí do školy a zpět, aby měly nějaké vzdělání. Ve škole nikdy nemají stravu a během dne se nemohou ani najíst,“ popisoval své zkušenosti z Afriky.
Návštěva Afriky na Hamiltonovi zanechala stopu. Během ní se rozhodl pomoci organizacím, které podávají pomocnou ruku uprchlíkům a rodinám v nouzi. „Žije se tam opravdu těžce, většinou jsou tam ženy a děti. Nebylo tam mnoho mužů, protože buď je zabili, nebo je odvedli do jiných oblastí, kde se objevil konflikt. Vidět to bylo opravdu tvrdé.“
„Pak historie Senegalu, viděl jsem otrokářské oblasti a těžko se mi na to dívalo. Těžko se dívalo na to, čím si ta země prošla. Všechny tyto zkušenosti nastavují můj kompas a určují, čemu bych se chtěl víc věnovat.“
„V Africe jsem už byl, nebylo to poprvé, co by mě něco šokovalo. Nepobouřilo mě to, jen jsem začal přemýšlet: Tyto organizace odvádějí úžasnou práci. Jak bych se mohl připojit? Jak bych mohl pomoci? Na to se teď snažím přijít,“ prozradil devětatřicetiletý Brit.
