Přeskočit na obsah

McLaren

Spojené královstvíMcLaren Racing
McLaren Racing logo
První sezóna ve F1
1966
Základna
Woking, Spojené království

Informace o týmu

Země
Spojené království
Základna týmu
Woking, Spojené království
První nasazení
1966
Sezóna 2026

Aktuální umístění v šampionátu

Pořadí
4
Body
398
Zobrazit celou tabulku šampionátu

Personál týmu

Zak Brown

ZakBrown

Generální ředitel

Od roku

Andrea Stella

AndreaStella

Šéf týmu

Od roku

Rob Marshall

RobMarshall

Technický ředitel a šéfkonstruktér

Od roku

Peter Prodromou

PeterProdromou

Technický ředitel pro aerodynamiku

Od roku

Mark Temple

MarkTemple

Technický ředitel pro výkonnost

Od roku

Neil Houldey

NeilHouldey

Technický ředitel pro aplikované inženýrství

Od roku

Will Joseph

WillJoseph

Závodní inženýr

Lando Norris

Od roku

Tom Stallard

TomStallard

Závodní inženýr

Oscar Piastri

Od roku

O týmu McLaren

McLaren patří k vzácným případům v historii Formule 1, kdy zakladatel týmu dokázal vyhrát velkou cenu v monopostu nesoucím jeho vlastní jméno. Novozélanďan Bruce McLaren dosáhl tohoto úspěchu v roce 1968 a položil základy jedné z nejúspěšnějších stájí šampionátu. Britský tým se sídlem ve Wokingu získal do konce sezony 2025 deset Pohárů konstruktérů a třináct jezdeckých titulů mistra světa. Jeho historii formovali Ayrton Senna, Alain Prost, Mika Häkkinen či Lewis Hamilton, přičemž nejnovější úspěšnou kapitolu napsali Lando Norris a Oscar Piastri.

Bruce McLaren, založení týmu a první mistrovské tituly

Historie McLarenu začala v roce 1963, kdy novozélandský jezdec Bruce McLaren založil vlastní závodní organizaci Bruce McLaren Motor Racing. Do Formule 1 vstoupila v sezoně 1966 a premiéru absolvovala při Velké ceně Monaka. McLaren tehdy pilotoval vlastní monopost M2B, ale kvůli technické poruše musel ze závodu odstoupit.

První vítězství přišlo v roce 1968 při Velké ceně Belgie ve Spa-Francorchamps. Bruce McLaren se stal teprve druhým jezdcem po Jacku Brabhamovi, který dokázal vyhrát závod mistrovství světa F1 ve voze vlastní konstruktérské značky. Významnou posilou týmu byl v té době také jeho krajan Denny Hulme, mistr světa z roku 1967.

Rozvoj stáje tragicky poznamenal 2. červen 1970, kdy Bruce McLaren zahynul při testování sportovního vozu na britském okruhu Goodwood. Vedení týmu převzal Teddy Mayer, který dokázal udržet jeho chod a pokračovat v budování konkurenceschopné stáje.

První velký úspěch po smrti zakladatele přišel v sezoně 1974. Brazilec Emerson Fittipaldi získal titul mistra světa jezdců a McLaren zároveň poprvé ovládl Pohár konstruktérů. O dva roky později vybojoval další jezdecký titul James Hunt, který v dramatickém souboji porazil Nikiho Laudu z Ferrari o jediný bod.

Ayrton Senna, Alain Prost a nejúspěšnější éra McLarenu

Začátkem 80. let se McLaren dostal pod vedení Rona Dennise, jehož příchod odstartoval další mimořádně úspěšné období. Důležitou roli sehrál konstruktér John Barnard, který připravil revoluční monopost MP4/1 s karbonovým monokokem. Nová technologie výrazně ovlivnila konstrukci vozů Formule 1 a postupně se stala standardem celého šampionátu.

V sezoně 1984 McLaren dominoval s pohonnými jednotkami TAG-Porsche. Niki Lauda získal svůj třetí titul mistra světa, když týmového kolegu Alaina Prosta porazil o půl bodu. Stáj zároveň získala druhý Pohár konstruktérů. Prost následně vybojoval jezdecké tituly v letech 1985 a 1986.

Nejdominantnější sezona McLarenu přišla v roce 1988. S monopostem MP4/4 poháněným motorem Honda vyhráli Ayrton Senna a Alain Prost 15 ze 16 velkých cen. Brazilec získal svůj první mistrovský titul, přičemž jeho rivalita s francouzským týmovým kolegou postupně přerostla v otevřený konflikt.

Prost se stal mistrem světa v roce 1989, zatímco Senna triumfoval v letech 1990 a 1991. McLaren během tohoto období získal čtyři konstruktérské tituly za sebou a upevnil si pozici jednoho z nejúspěšnějších týmů historie F1.

Další úspěšná kapitola přišla koncem 90. let. Pod technickým vedením Adriana Neweyho a s motory Mercedes vybojoval Mika Häkkinen dva jezdecké tituly v letech 1998 a 1999. V sezoně 1998 získal McLaren také svůj osmý Pohár konstruktérů. Významným členem tehdejší sestavy byl David Coulthard, který za tým vyhrál třináct velkých cen.

Lewis Hamilton a poslední titul McLarenu před dlouhým čekáním

Po přelomu tisíciletí pokračoval McLaren ve spolupráci s Mercedesem a pravidelně bojoval o přední příčky. Na další mistrovský titul však čekal až do roku 2008.

Výraznou osobností týmu se stal Lewis Hamilton, který debutoval ve Formuli 1 v sezoně 2007. Už ve svém prvním roce bojoval o titul s Fernandem Alonsem a Kimim Räikkönenem, ale v konečném hodnocení skončil druhý. Sezonu zároveň poznamenala špionážní kauza související s důvěrnými dokumenty Ferrari, za kterou byl McLaren vyloučen z hodnocení Poháru konstruktérů a dostal vysokou finanční pokutu.

O rok později se Hamilton dočkal svého prvního mistrovského titulu. O celkovém vítězi sezony 2008 rozhodl až závěr Velké ceny Brazílie, kde britský jezdec v posledních zatáčkách získal potřebné páté místo. Felipeho Massu z Ferrari nakonec porazil o jediný bod.

McLaren se však v následujících letech postupně vzdálil od boje o tituly. Přestože za tým jezdili Hamilton a od roku 2010 také další mistr světa Jenson Button, poslední vítězství před dlouhou přestávkou přišlo při Velké ceně Brazílie 2012.

Následující období přineslo výrazný pokles výkonnosti. Problematická byla zejména obnovená spolupráce s Hondou v letech 2015 až 2017, během níž McLaren zápasil s nedostatečným výkonem a spolehlivostí pohonných jednotek. Situaci nedokázal výrazněji změnit ani dvojnásobný mistr světa Fernando Alonso.

Po přechodu na motory Renault a následném návratu k pohonným jednotkám Mercedes se výsledky začaly zlepšovat. V sezoně 2021 získal Daniel Ricciardo vítězství při Velké ceně Itálie v Monze, kde Lando Norris skončil druhý. McLaren tak po téměř devíti letech opět vyhrál závod Formule 1.

Návrat McLarenu na vrchol a Pohár konstruktérů v roce 2024

Zásadní změna nastala po příchodu Zaka Browna do vedení McLarenu. Americký manažer se postupně podílel na reorganizaci týmu, posílení technického oddělení a zajištění nových investic. Před sezonou 2023 se šéfem stáje stal Andrea Stella, který předtím působil na několika technických pozicích.

McLaren vstupoval do ročníku 2023 s jezdeckou dvojicí Lando Norris a Oscar Piastri, ale úvodní závody odhalily výrazné nedostatky monopostu. Rozhodující obrat přinesla rozsáhlá technická vylepšení v průběhu sezony. Norris se začal pravidelně objevovat na stupních vítězů a nováček Piastri potvrdil svůj potenciál vítězstvím ve sprintu v Kataru.

Konkurenceschopnost rostla i v roce 2024. McLaren výrazně posílil svůj technický tým, do něhož přišel i zkušený konstruktér Rob Marshall z Red Bullu. Důležitou roli při vývoji aerodynamiky sehrával Peter Prodromou.

První vítězství sezony získal Norris při Velké ceně Miami, kde si připsal premiérový triumf ve Formuli 1. Piastri se prvního vítězství dočkal při Velké ceně Maďarska a další úspěch přidal v Ázerbájdžánu.

McLaren postupně předstihl Red Bull Racing a o Pohár konstruktérů bojoval především s Ferrari. O konečném pořadí se rozhodlo až při poslední Velké ceně Abú Zabí, kterou vyhrál Norris.

McLaren získal v sezoně 2024 svůj devátý Pohár konstruktérů a ukončil 26leté čekání na týmový titul. Ročník uzavřel se ziskem 666 bodů a šesti vítězstvími. Norris obsadil druhé místo v hodnocení jezdců za Maxem Verstappenem, zatímco Piastri skončil čtvrtý.

McLaren v sezoně 2025: Mistrovský titul Landa Norrise a další úspěch týmu

McLaren vstoupil do sezony 2025 jako obhájce Poháru konstruktérů a jeden z hlavních favoritů šampionátu. Monopost MCL39 navázal na úspěšného předchůdce a od úvodních závodů patřil mezi nejrychlejší vozy na startovním roštu.

Lando Norris vyhrál úvodní Velkou cenu Austrálie, ale jeho týmový kolega Oscar Piastri se postupně vypracoval na hlavního konkurenta v boji o jezdecký titul. Australan triumfoval v Číně, Bahrajnu, Saúdské Arábii či Miami a po velkou část sezony vedl celkové hodnocení.

Vzájemná rivalita obou jezdců však neoslabila postavení McLarenu v Poháru konstruktérů. Tým pravidelně získával dvojitá pódiová umístění a svůj desátý konstruktérský titul si zajistil už při Velké ceně Singapuru, šest závodů před koncem sezony.

Mnohem dramatičtější byl souboj o jezdecký titul. Během druhé poloviny ročníku začal Norris snižovat ztrátu na Piastriho a do boje se opět zapojil i Max Verstappen z Red Bullu. Situaci McLarenu zkomplikovala také diskvalifikace obou jeho monopostů při Velké ceně Las Vegas kvůli nadměrnému opotřebení spodní desky podlahy.

O novém mistrovi světa se rozhodlo až při závěrečné Velké ceně Abú Zabí. Norrisovi stačilo třetí místo k tomu, aby získal svůj první titul mistra světa. Sezonu zakončil se ziskem 423 bodů, pouhé dva body před Verstappenem. Piastri obsadil třetí místo se 410 body.

Oba jezdci McLarenu zaznamenali během sezony shodně sedm vítězství. Stáj tak vyhrála 14 z 24 velkých cen a v Poháru konstruktérů nasbírala 833 bodů, o 364 více než druhý Mercedes. Kromě toho získala celkem 34 pódiových umístění.

McLaren tím završil svůj nejúspěšnější rok od sezony 1998, kdy naposledy získal jezdecký i konstruktérský titul v jednom ročníku. Lando Norris se stal třináctým jezdeckým šampionem v historii McLarenu, zatímco tým získal svůj desátý Pohár konstruktérů.

Za návratem britské stáje mezi nejlepší stálo vedení Zaka Browna a Andrey Stelly spolu s reorganizovaným technickým oddělením. McLaren tak do konce sezony 2025 prošel cestu od let bez vítězství až k dvojitému mistrovskému titulu a navázal na úspěchy generací, které reprezentovali Senna, Prost, Häkkinen či Hamilton.