Kde bere Newey své nápady: Je to otravné, ale někdy mě přepadnou i uprostřed noci

Dovolená Adriana Neweyho pomalu končí. Od března začne naplno pracovat v továrně Aston Martinu, což znamená, že se bude muset vrátit zpět do svého standardního pracovního režimu, který není ohraničen pracovní dobou. Geniální inženýr prozradil, že práce na něj číhá i během noci či při venčení psů.

Pracovat osm hodin denně a až do další směny na práci ani nepomyslet může být osvobozující. Taková však není práce inženýra ve Formuli 1 a už vůbec ne technického ředitele. Monoposty Adriana Neweyho by nezískaly více než 200 vítězství, 14 jezdeckých a 12 konstruktérských titulů, kdyby takto přistupoval ke svým povinnostem.

O monopostu uvažuje s přestávkami téměř nepřetržitě. Inovativní nápady, triky či šedé zóny v pravidlech se mu totiž daří odhalovat v průběhu celého dne. Následně jejich potenciální přínos musí prověřit, k čemuž mu dnes poslouží simulace CFD či propracované větrné tunely.

„Pochopit aerodynamiku a proudění vzduchu je nyní mnohem jednodušší než v minulosti, protože CFD je skvělý nástroj pro vizualizaci,“ řekl pro Auto Motor und Sport Adrian Newey. „Díváte se tedy na CFD, snažíte se pochopit strukturu vírů, úbytek tlaku, různé tlakové zóny, a pak pracujete na některých detailech a myšlenkách. Dost často se však zaseknu, tak se od toho vzdálím. Tehdy mi může skrsnout nová myšlenka. Je to trochu otravné, ale někdy i uprostřed noci!“

Takové něco si nikdy nenechal ujít. „Zvykl jsem okamžitě vstát a sepsat si ji. Občas se mi však stalo, že jsem se ráno vzbudil a pomyslel jsem si: To je tedy hloupost, nestálo to za to vstát a narušit si tím noční spánek. Nyní se zvyknu probudit a řeknu si: Pokud je to dobrý nápad, ráno si na něj vzpomenu.“

„Tohle používám jako takový první filtr. Jiné [filtry] jsou spíše krátkodobé, například se jdu projít, dát si kávu… Zdá se mi, že je jednodušší se od toho na chvíli vzdálit a pak se k tomu vrátit. Nebo se vám něco takového může stát ve sprše, při jiných každodenních činnostech. Tyto zvyknou být iterativní,“ prozrazuje, kde všude může vzniknout geniální myšlenka a co může filtrovat ty bez dostatečného potenciálu. „Takové prvotní nápady zvyknou být o něco volnější, ale téměř vždy přijdou nečekaně; ve sprše, při venčení psů… Podvědomí mě nikdy nepřestane udivovat — když se věnujete činnosti, která s tím vůbec nesouvisí, a najednou vás něco napadne.“

Velkým zdrojem inspirace jsou však i řešení konkurence, jejichž inženýři se rovněž podvědomě věnují své práci i tehdy, když nejsou ve své kanceláři či na okruhu. Newey následně tyto nápady zvykne čerpat přímo na startovním roštu, kde se prochází se svým červeným zápisníkem a podchvílí si do něj něco zaznamenává.

„Mám ho na to, abych se podíval, co dělají ostatní,“ prozrazuje Newey. „Občas to přinesu chlapcům do továrny a řeknu jim: Hleďte, toho jsem si všiml, mohlo by se vyplatit to zkopírovat, pojďme se pokusit nasadit to na naše auto.“

„Jindy toho využiji jinak a řeknu jim: OK, oni se vydali tímto směrem, čeho se tím snažili dosáhnout?“ zvykne se zeptat svých kolegů z technického oddělení. „Zajímá mě spíše, čeho se někdo snaží dosáhnout, jaký má cíl, než nějaký specifický detail toho, jak se jim to podařilo dosáhnout.“