Jak přišel, tak i odešel. Hornera vykopli podobně nemilosrdně jako jeho předchůdce

V Milton Keynes skončila po dvaceti letech jedna velká éra. Christian Horner byl s Red Bullem v dobrém i ve špatném, viděl všechny jeho úspěchy i zklamání, prý nevynechal jedinou velkou cenu svého týmu a každý víkend poctivě seděl na boxové zdi. Teď je pryč. I když byl historicky prvním a donedávna jediným šéfem Red Bullu, s týmem nebyl od jeho prvního dne.

Christian Horner byl považován za historicky jediného šéfa Red Bull Racing. Někteří znalci formulové historie by však mohli namítnout, že měl předchůdce. Pokud za začátek novodobé historie stáje z Milton Keynes považujeme 15. listopad 2004, kdy výrobce energetických nápojů oznámil koupi týmu Jaguar Racing, tak byl historicky prvním šéfem Red Bull Racing muž jménem Tony Purnell.

Ten však ve funkci nevydržel ani dva měsíce. Již 7. ledna společnost oznámila, že Purnella vyhodila a nahradí ho mladý zakladatel a šéf týmu Arden ve F3000, Christian Horner. Tak začala éra, která skončila až 9. července 2025. Pokud jste v posledních hodinách sledovali dění kolem jeho odchodu, tak zjistíte, že Angličan skutečně přišel do Red Bullu tak, jak odešel.

„Dohodli jsme se, že počkám na parkovišti, než zástupce Red Bullu Dany Bahar zajde do kanceláře, vyhodí Purnella a Pitchfortha a řekne jim, aby okamžitě opustili budovu,“ vzpomínal Horner na svůj první den v nové práci v knize Growing Wings autora Bena Hunta.

„Seděl jsem na parkovišti a viděl jsem je, jak vycházejí z budovy s kartónovou krabicí s věcmi. Pomyslel jsem si, že F1 je dost brutální. Pak mě přivedli dovnitř a postavili mě před všechny zaměstnance. Dany řekl: ‚Ach, a máme změnu ve vedení. Tady je váš nový šéf!‘ Ole Schack byl jediný člověk v týmu, kterého jsem znal při svém příchodu. Pracoval ve Formuli 3000 a dnes je mechanikem Maxovy posádky. Myslím si, že jako jediný se těšil, že mě vidí!“ vzpomínal Horner.

Podle medializovaných informací dostal Christian tento týden padáka zcela znenadání. Podle Martina Brundla mu prý neuvedli ani důvod. Purnell na tom byl podobně, ačkoli i on, podobně jako Horner, mohl tušit, že se k tomu schyluje.

Tom se například často hádal s vyšším vedením Red Bullu i s Helmutem Markem. Třeba se mu nelíbilo, že firma koupila drahý a luxusní motorhome, když týmu chyběly peníze na důležitějších místech. Nesmíme zapomínat, že Jaguar byl v té době jen stínem toho, jaký kolos se z něj nakonec vyvinul. Purnell zároveň nesouhlasil s Markem v jezdeckých otázkách. Jak dnes víme, všechna tato témata jsou pro Red Bull nesmírně důležitá.

Purnellovi se ale musí nechat, že odvedl vynikající práci se vším, co měl v rukou. Sám Horner později pro High Performance Podcast vzpomínal: „Dietrich řekl: ‚Podívej, dám ti šanci, ale protože jsi mladý, zaplatím ti jen tolik a za každý získaný bod ti vyplatím férový bonus. Jaguar loni získal devět bodů, takže pokud se ti podaří tým přivést k deseti nebo jedenácti bodům, bude to považováno za úspěch.‘ V prvním závodě jsme vybojovali devět bodů a v celé sezóně jsme je posbírali dohromady čtyřiatřicet, chválabohu, protože jinak bych nedokázal platit hypotéku.“

To vše se podařilo díky Purnellovi a jeho rozpadajícímu se technickému týmu v Jaguaru. Monopost RB1, který vznikal ještě pod vlajkou starého týmu, se na začátku sezóny 2005 ukázal jako velmi konkurenceschopný. Po 34 bodech v roce 2005 následovalo 16 bodů v roce 2006, 24 bodů v roce 2007 a 29 bodů v roce 2008.

Mnozí komentátoři v roce 2025 připomínají, že Horner byl v začátcích velmi nezkušený a uvítal dělení odpovědnosti. V té době delegoval pravomoci na Günthera Steinera, Helmuta Marka a později Adriana Neweyho, aby se udržel u kormidla. To mu v té době pravděpodobně zachránilo krk, ale v posledních letech se doslova zabarikádoval u moci a řada pozorovatelů mu při odchodu připomněla, že pracoval jako šéf týmu a generální ředitel v jedné osobě – podobně to má Toto Wolff v Mercedesu, ale v takovém McLarenu jsou tyto úkoly rozděleny mezi Andreu Stellu a Zaka Browna.

Víme, že v Red Bullu panovala v posledních letech velká mocenská nerovnováha. Hornera podrželi u moci thajští majitelé, ale ti zjevně svou ochrannou ruku stáhli, a tak Oliver Mintzlaff a spol. tento týden definitivně detronizovali Hornera, který se rozloučil podobně náhle jako Purnell.

„Zaměstnanci byli jako opařeni,“ vzpomíná Horner v knize Growing Wings na rok 2005. „Prošli si mnoha změnami. Ujistil jsem je, že v prvních týdnech jsem tady na to, abych je poslouchal a učil se od nich, ale dal jsem jim jasně najevo, že cílem týmu jsou vítězství. Bylo to poměrně jednoduché.“

„Lidé Red Bullu šli na letiště, zatímco já jsem směřoval nahoru do kanceláře. Stále se nachází na stejném místě, kde jsem našel sekretářku v slzách, protože právě vyhodili jejího starého šéfa. Sedl jsem si za stůl, na kterém ležely polootevřené vánoční pohlednice a poloprázdný pohár s kávou. Pomyslel jsem si: Kde mám začít? Požádal jsem tedy o setkání mezi čtyřma očima s každým z vyššího vedení týmu. Byl zde jeden chlapík, Graham Saunders, který vedl výrobu. Zeptal jsem se ho: ‚Provedl byste mě po továrně?‘ Předtím jsem tam byl totiž jen jednou. Tak mě vzal a všechno mi ukázal, abych viděl, co se tam děje,“ uvedl Horner.