Alonsa čeká 400. závod: Na 99 procent jsem si byl jistý, že rok 2009 bude můj poslední

Formulová dlouhověkost Fernanda Alonsa je vskutku obdivuhodná. Během víkendu v Mexiku absolvuje neuvěřitelný 400. závod ve Formuli 1, což se v historii nepodařilo ještě žádnému jezdci. Kdo by byl však před necelými 20 lety řekl, že čerstvý dvojnásobný mistr světa bude v sezóně 2024 závodit s piloty, kteří v té době nosili dupačky? Alonso prozradil, že on určitě ne.

Fernando si odkroutil svou premiéru ve Formuli 1 na VC Austrálie 2001. Tehdy jen 19letý pilot Minardi neměl o ničem konkrétní představy. Ty si mohl začít tvořit v sezóně 2002, během které se mu neujela žádná sedačka, ale stal se testovacím jezdcem Renaultu a pod vedením Flavia Briatoreho se začal seznamovat se skutečnou Formulí 1 a boji o pódia a vítězství.

„Tehdy jsem příliš nepřemýšlel o budoucnosti,“ říká při speciální příležitosti Fernando Alonso v podcastu Beyond the Grid a vzpomíná na své začátky. „Na svém prvním závodě jsem si splnil sen tím, že jsem jezdil ve Formuli 1. Řekl bych, že jsem neměl jasnou vizi o své kariéře. Nevěděl jsem přesně, který závod bude následovat, který bude můj další tým. Improvizoval jsem. Každý víkend byl novým dobrodružstvím.“

Postupem času si určil již konkrétnější cíle. V roce 2005 si splnil to, po čem touží každý pilot Formule 1, ale jen malá skupina vyvolených toho dosáhne. Fernando Alonso se stal mistrem světa, v roce 2006 dokonce dvojnásobným. Co víc si mohl přát? Španěl prý začal uvažovat o svém konci.

Alonsův původní plán říkal, že v roce 2010 bude na startovním roštu chybět. „Když jsem v roce 2006 vyhrál titul a připojil se k McLarenu, měl jsem tříletý kontrakt na sezóny 2007, 2008 a 2009. Byl jsem si na 99 procent jistý, že sezóna 2009 bude mojí poslední ve Formuli 1. To byl můj plán. V hlavě jsem měl velmi jasný plán. Vyhrál jsem titul v roce 2005, opět v roce 2006, na tři sezóny jsem se upsal McLarenu a v hlavě jsem to považoval za moji poslední smlouvu.“

Dnes je však suverénně nejzkušenějším pilotem Formule 1. Budoucnost je vrtkavá, a tak bychom měli brát s rezervou i vyjádření Maxe Verstappena o tom, že po uplynutí jeho smlouvy s Red Bullem by mohl zavěsit volant na hřebík.

Nestává se však často, že by úspěšný pilot ukončil kariéru před třicítkou. Co chtěl vlastně dělat potom? „Nevím! Možná jsem k tomu tehdy neměl důvod, ale když jsem ten tříletý kontrakt podepsal, pro mě to byla dlouhodobá smlouva.“

Alonso prozradil, jak to tehdy vnímal: „OK, tři roky se mi mohou zdát jako hodně, ale tohle je i tak poslední kontrakt… Splnil jsem si sen, dvakrát jsem vyhrál titul. Převýšilo to i mé nejdivočejší představy, když jsem se stal šampionem F1. Co víc jsem zde mohl dosáhnout?“

„Tak jsem ten kontrakt s McLarenem podepsal a doufal jsem, že vyhraju ještě další tituly. Doufal jsem, že vyhraju více závodů,“ zpovídal se rodák z Ovieda. „Za hranicemi Formule 1, tam venku, je však i jiný život, a není jen o závodění. Myslel jsem, že budu mít rodinu a dělat normální věci, mít obyčejné dny.“

„Devatenáctiletý Fernando Alonso, který v roce 2001 začínal v Minardi, by si o 400 velkých cenách nepomyslel nic zvláštního, protože budoucnost příliš neřešil. Ten z roku 2007 by byl ovšem určitě překvapen,“ pousmál se.

Svou roli jistě sehrál i fakt, že po sezóně 2007 se musel z McLarenu poroučet. Na čas se vrátil zpět do Renaultu, ale následně přišla nabídka z Ferrari. Taková nabídka se zkrátka neodmítá.

Nyní stojí Alonso na prahu velkého milníku, kterého by ve skutečnosti dosáhl ještě dříve, kdyby po druhém stintu s McLarenem stále cítil chuť pokračovat ve Formuli 1. I z tohoto pohledu jde o obdivuhodné číslo.

Fernando Alonso v podcastu uznal, že je to „šílené“. „Je, věru, je. I když je nyní kalendář o něco delší a každý rok se těch závodů nasbírá až 24 a ne tolik jako v minulosti. Na druhé straně s přihlédnutím k tomu, že jsem tady v letech 2019 a 2020 nebyl, je 400 opravdu velké číslo. Dokazuje i mou vášeň pro sport a Formuli 1.“

Je na takové množství závodů pyšný? „Teď to pro mě tak moc neznamená, protože závodíte a koncentrujete se vždy na ten další víkend. V minulosti se však nikdo nedostal na toto číslo. V budoucnu se možná někdo najde, ale nebude jich moc, řekněme, že nejvýše pět až deset lidí.“

„Jak jsem řekl, tohle je důkazem mé lásky k závodění, k Formuli 1, a ukazuje to, jak mě baví tento životní styl a celkově motorsport. Cestování je sice náročné, ale závodění mi vynahrazuje vše, co jsem mu obětoval,“ doplnil.