Směrnice o jezdeckých standardech 2024

Komisaři mají při rozhodování o různých sporných situacích postupovat podle Směrnice o jezdeckých standardech. Jedná se o jakousi příručku či návod, který rozebírá různé souboje na trati a určuje, kdo má na co právo a za jakých podmínek. A protože si Formule 1 zakládá na transparentnosti, veřejnosti ji nezpřístupnila. Nakonec však budeme moci práci komisařů přece jen kontrolovat; obsah směrnice se objevil na zahraničních motorsportovních portálech.

V roce 2025 nás čeká změna. FIA před začátkem této sezóny prozradila, že od roku 2025 budou Směrnice o jezdeckých standardech platit pro všechny šampionáty, které pod ni spadají. Stanou se také součástí dodatku L Mezinárodního sportovního kodexu.

FIA slibuje, že dodatek bude rozebírat „několik klíčových témat“: jezdecké standardy při obranných a útočných manévrech, traťové limity, žluté vlajky, procedury restartu závodu po výjezdu bezpečnostního vozidla a podobně. Na to si však ještě chvíli počkáme.

Obsah současné podoby směrnice, která se upravovala na začátku roku 2024, zveřejnil například portál the-race.com nebo magazín Autosport. Přinášíme vám její přepis.

Předjíždění přes vnitřní stranu zatáčky

Když se pilot pokouší předjet soupeře přes vnitřní stranu zatáčky, bránící se jezdec mu musí ponechat dostatek prostoru, pokud útočník splní následující podmínky:

1. Svou přední nápravou se nejpozději v apexu zatáčky dostal alespoň na úroveň zpětného zrcátka druhého auta.
2. Celý manévr uskutečnil bezpečným a kontrolovaným způsobem (včetně nájezdu, apexu a výjezdu ze zatáčky).
3. Soupeře (úmyslně) nevytlačil z trati na výjezdu, čehož součástí je, že od apexu k výjezdu ze zatáčky nechal předjížděnému autu férový a přijatelný prostor.
4. Musí být schopen projet zatáčku v mezích traťových limitů.

K tomuto případu došlo při souboji George Russella a Valtteriho Bottase ve dvanácté zatáčce VC USA 2024. Russell útočil na vnitřku a můžeme říci, že splnil první dvě podmínky, ale ne třetí. Valtterimu Bottasovi nenechal dostatek prostoru, a proto se jeho manévr považuje za vytlačování soupeře z trati. Komisaři však zhodnotili, že auto měl pod kontrolou a nevytlačil ho úmyslně, takže mu udělili mírnější pěti­sekundový trest místo desetisekundového.

Předjíždění na vnější straně zatáčky

Směrnice otevřeně konstatují, že tento typ předjížděcího manévru je náročnější. Pilot se totiž sám vystavuje riziku vytlačení z trati. Proto jsou stanoveny i přísnější podmínky pro to, kdy má právo na ponechání prostoru. Musí splnit následující:

1. V apexu zatáčky směrem k výjezdu musí mít přední nápravu alespoň na úrovni přední nápravy druhého auta.
2. Celý manévr musí uskutečnit bezpečným a kontrolovaným způsobem (nájezd, apex a výjezd).
3. Musí být schopen projet zatáčku v mezích traťových limitů.

V případě, že se v apexu zatáčky ocitne jako první bránící se jezdec (na vnitřní straně), útočník ztrácí právo na ponechání místa, což komisaři potvrdili i ve verdiktu po souboji Maxe Verstappena a Landa Norrise z VC USA 2024.

V této sekci pravidla neberou ohled na to, jak se pilot v defenzivě dostane do apexu. Nekladou mu podmínku, aby celý svůj obranný manévr zvládl uskutečnit v mezích traťových limitů.

Předjíždění v esíčkách a šikanách

Komisaři mají k dispozici také návod pro předjíždění v zatáčkách typu šikana nebo esíčko, kde se zpravidla pilot na vnitřní straně zatáčky vzápětí ocitá na vnějšku. Tento případ pravidla do detailů nerozebírají, na co má kdo právo ve specifických situacích, ale uvádějí:

• Směrnice pro předjíždění na vnitřku a na vnějšku mohou být aplikovány na každou část kombinace.
• Nicméně, prioritu bude mít první část zatáčky. Pokud se v první zatáčce plně nedržíte směrnice, na druhou část se nebude přihlížet ve váš prospěch.

Tato sekce je relevantní například v úvodním esíčku na okruhu Interlagos. Vzpomenout si můžeme na VC São Paula 2022 a souboj Maxe Verstappena s Lewisem Hamiltonem. Holanďan zpočátku předjížděl z vnější strany a následně se ocitl na vnitřku, když ve druhé části esíčka došlo ke kolizi.

Kdyby komisaři rozhodovali podle současného znění směrnic, mohli by konstatovat, že Verstappen měl v první zatáčce právo na ponechání místa, protože v apexu byl alespoň na úrovni monopostu Lewise Hamiltona.

Ve druhé části by byl stále považován za útočníka, protože svůj manévr na Lewise Hamiltona jednoznačně nedokončil. Jelikož neměl přední nápravu alespoň na úrovni zpětného zrcátka soupeře, neměl právo na ponechání prostoru na vnitřní straně. Tím pádem by byl zodpovědný za způsobení kolize.

Podobný incident se odehrál i letos na VC Miami, když Kevin Magnussen útočil na Logana Sargeanta. Podstatný byl však jeden rozdíl. V apexu první části esíčkové zatáčky neměl přední nápravu alespoň na úrovni přední nápravy Logana Sargeanta, a tudíž v ní neměl právo na ponechání místa, přestože Williams mu ho dopřál.

V následující zatáčce se na něj pohlíželo jako na pilota, který předjíždí na vnitřku. Vzhledem k tomu, že přední nápravou nebyl alespoň na úrovni zpětných zrcátek soupeře, neměl právo na to, aby mu Sargeant nechal jednu šířku monopostu.

Stejný verdikt – penalizace pro Magnussena – přichází i v případě, že se na esíčko podíváme jako na celek. Magnussen se v první části plně nedržel směrnice, a tak se ve druhé části nemůže dožadovat práva, i kdyby se již ocitl přední nápravou na úrovni zrcátek soupeře. Přesně to se konstatuje i ve verdiktu FIA.

Další faktory

Samozřejmě, správně rozhodnout v konkrétním případě nemusí být vůbec tak jednoduché. Směrnice proto komisařům (u každého typu předjížděcího manévru) umožňují přihlížet i k dalším okolnostem, které mohou považovat za polehčující, ale zároveň i přitěžující. Jednou z takových okolností je vždy i to, zda k incidentu došlo v prvním kole závodu – v prvním kole je FIA vždy benevolentnější.

Nehledě na to je třeba brát při posuzování incidentu v úvahu i tyto faktory, píše směrnice:

1. Jakým stylem se auta dostala na místo incidentu? (například pozdním brzděním, vržením se vpřed, změnou směru při brzdění)
2. Byl manévr proveden pozdě nebo „optimisticky“?
3. Co mohli jezdci vidět, vědět nebo očekávat?
4. Bylo možné manévr dokončit v mezích trati?
5. Objevila se nedotáčivost, přetáčivost či zablokování kol?
6. Umístil někdo své auto nebo ho řídil způsobem, který přispěl k nehodě?
7. Podepsal se pod incident typ zatáčky? (například sklonem, obrubníky, zakřivením, apexy)
8. Jaký byl rozdíl v pneumatikách, jejich stáří, míře přilnavosti?

„Komisaři posoudí každý incident s odbornými radami jezdeckého komisaře, a v dané chvíli přijmeme naše nejlepší, ale konečné rozhodnutí,“ ujišťují jezdce a týmy autoři směrnice.