Větrný tunel omezuje Red Bull. Podle Hornera jej nelze používat za každého počasí

V éře rozpočtového stropu a restrikcí při vývoji aerodynamiky se stírají rozdíly mezi jednotlivými týmy, pro které je důležité co nejefektivněji využít své zdroje a prostor. Red Bull však tahá za kratší konec. Podle Christiana Hornera ho brzdí zejména větrný tunel, ve kterém krátce po druhé světové válce připravovalo své letouny Britské královské letectvo.

„Vždycky jsme věděli o omezeních našeho větrného tunelu. Myslím si však, že jakmile jsme začali tlačit na hranice aerodynamiky těchto monopostů a hledat ty drobné zbytky, ukázala se i ta omezení,“ řekl šéf Red Bullu Christian Horner, když mluvil o tom, jak starý větrný tunel brzdí aerodynamický vývoj červených býků.

Dlouhá léta Red Bullu stačil. Měl vlastní vybavení a když neexistovalo omezení aerodynamického testování v závislosti na umístění v šampionátu, mohl sbírat data bez toho, aby se trápil tím, že jeho větrný tunel nebyl příliš efektivní.

V té době se červení býci nehrnuli do stavby nového tunelu. Nakonec je předběhli Aston Martin nebo McLaren, který ještě nedávno pracoval ve větrném tunelu Toyoty v Kolíně. Red Bull si později uvědomil, že i on bude muset investovat. Tunel se už staví, ale první práce v něm budou možné nejdříve v průběhu sezóny 2026. Pro srovnání, McLaren otevřel svůj tunel loni a Aston Martin se chystá na začátku příštího roku.

„V určitém období to vypadalo tak, že by větrné tunely mohly být zakázány. Diskutovalo se o tom, zda k tomu nedojde a zda by tuto úlohu neměly převzít počítačové simulace CFD,“ prozradil Horner ohledně zákulisních jednání týmů s FIA. „Adrian [Newey] netlačil na výstavbu nového větrného tunelu, dokud v této věci nebylo jasno.“

„Dostalo se to však do bodu, kdy Aston Martin chtěl postavit vlastní větrný tunel a FIA změnila postoj. Tak jsme se dostali do situace: Musíme to udělat a musíme to udělat teď, protože při těchto pravidlech a kvůli rozpočtovému stropu je náš větrný tunel strašně neefektivní,“ poznamenal Christian Horner o tunelu, který kdysi využívali i týmy Arrows a Jaguar.

Staršímu větrnému tunelu trvá déle, než se rozjede a vítr dosáhne požadované rychlosti, což červené býky připravuje o drahocenný testovací čas. Pravidla totiž stanovují maximální čas, který může tým strávit ve větrném tunelu nejen při plné rychlosti větru, ale i celkově. Pokud tunelu trvá příliš dlouho, než se mezi jednotlivými testovacími položkami dostane na plný výkon, hrozí, že tým nestihne otestovat vše, co by chtěl.

Zní to až neuvěřitelně, ale dokonce při plánování testů ve větrném tunelu musí sledovat i předpověď počasí. „Naším vybavením je 60letý větrný tunel. Je to přežitek studené války. Byl dostatečně dobrý na to, abychom v něm za ta léta postavili několik fantastických monopostů, ale má svá omezení. Nemůžeme v něm pracovat, je-li venku méně než pět stupňů. A když je více než 25 stupňů, začíná být dost nestabilní,“ prozradil šéf červených býků.