Kdybych závodil v jiné éře, už bych měl dvacet vítězství, myslí si Russell

George Russella bychom mohli zařadit k jezdcům, kteří měli během své kariéry ve Formuli 1 více smůly než štěstí. Tři roky strávil ve výkonnostně poddimenzovaném Williamsu a když se na něj usmálo štěstí (nebo mu spíše pomohla globální pandemie), zažil s Mercedesem hororovou premiéru v Bahrajnu. Když se po třech letech ve Williamsu konečně dočkal smlouvy s Mercedesem, skončila osmiletá nadvláda tohoto týmu. George však podle vlastních slov zůstává trpělivý.

Nemůžeme tvrdit, že Russell měl v kariéře jen smůlu. O svou příležitost však musel tvrdě bojovat a vždy si ji více než zasloužil. V této sezóně zvítězil v Rakousku, když využil kolizi Landa Norrise a Maxe Verstappena a zapsal druhý triumf v kariéře. Těch však podle svých slov mohl mít na kontě mnohem více.

„Kdybych poslední tři roky odjel v jiné éře, potenciálně jsem mohl mít na kontě i dvacet vítězství, stejně to platí o pole position, a mohl jsem také bojovat o tituly,“ prohlásil Russell v rozhovoru pro The Times. „Můj čas však přijde.“

„Když se podívám na Fernanda nebo Lewise, myslím si, že mám před sebou dobrých sedmnáct nebo dvacet let kariéry. Každý z nás dostane dříve či později svou příležitost,“ pokračoval pilot Mercedesu.

„Tohle je Maxův čas, Maxova éra, ale neexistuje záruka, že bude bojovat o titul každý rok. Kdoví, co přinese budoucnost? Já se jen musím ujistit, že budu připravený,“ dodal Russell.

George patří k pilotům, kteří se v kariéře nemohli spoléhat na velké finanční zdroje. Vždy se to však jakoby na poslední chvíli na dobré obrátilo. V juniorských letech nebyl zvyklý na nejrychlejší vybavení a kdyby po něm v roce 2017 nesáhl Mercedes, jeho kariéra by pravděpodobně směřovala do DTM.

„V šestnácti letech jsem pochopil, že život není tak jednoduchý, jak si ho představujete v dětství. Nemůžete spoléhat jen na svou rychlost a talent. Potřebujete více, potřebujete se dostat na další úroveň,“ prohlásil Russell. „Ty časy pro mě byly trochu náročné. Rok nebo dva jsem nevěděl, jaká bude moje budoucnost. Jako člověku mi to však pomáhá dodnes.“