McLaren domrví i double. Piastriho připravil o skutečnou radost z vítězství

První vítězství v kariéře je pro pilota nezapomenutelný okamžik, který mu každý pravý fanoušek ze srdce dopřeje. Oscarovi Piastrimu to určitě mnozí v dobrém přáli, ale stratégové McLarenu s tím měli problém. Ti se opět „vyznamenali“ a po další zbytečné chybě připravili jezdcům velmi rozpačitý závěr závodu. Bohužel tentokrát jsme neviděli tu radost a příval emocí, jako v případě Landa Norrise po jeho premiérovém triumfu v Miami.

Oscar Piastri v neděli udělal všechno na jedničku. Na startu obratně využil zaváhání Landa Norrise a během prvních dvou stintů si před ním držel docela slušný odstup. Jediné zaváhání přišlo po 32 kolech, když vyletěl z trati a dvě sekundy ze své výhody ztratil, ale dokázal se opět zkoncentrovat a kráčel dál za vítězstvím.

Potom však přišlo 40. kolo závodu, ve kterém Lewis Hamilton zamířil do boxů a tím dal věci do pohybu, i když jen pozvolného. Na boxové zídce McLarenu se undercutu ze strany Mercedesu ani zdaleka nemuseli bát. Vzhledem k tomu, že Lando Norris měl před zastávkou Mercedesu náskok 9,9 vteřiny, stratégové měli na důkladné promyšlení dalších kroků nepočítaně času.

Lewis Hamilton po zastávce začal Norrise stahovat. V následujících třech okruzích se k němu přibližoval průměrnou rychlostí 1,26 sekundy na kolo. Rychlá matematika nám prozradí, že Hamilton by potřeboval alespoň sedm kol k tomu, aby se dotáhl na McLaren. Tři z nich už prošly, další čtyři zůstávaly v momentě, kdy měl Norris podle inženýrů „pokrývat Hamiltona“.

Aby se tým vyhnul přesně těm zbytečným problémům, které pak následovaly, je běžnou praxí, že výhodnější strategii dostává pilot v čele, pokud ten druhý není v bezprostředním ohrožení. To Norris rozhodně nebyl. Když se po pitstopu vrátil na trať, před Lewisem Hamiltonem měl náskok skoro pět vteřin.

McLaren tak klidně mohl nejprve poslat do boxů Oscara Piastriho a poté Landa Norrise. I tak by měl britský jezdec před Hamiltonem rezervu přibližně tři až čtyři vteřiny; jeho zastávka by se totiž posunula jen o jedno kolo.

Co se tedy prohánělo hlavami stratégů McLarenu, je tak trochu záhadou. Jedno je však jasné: Upřímně se s Landem Norrisem snažili pokrývat Lewise Hamiltona, i když nepředstavoval žádnou reálnou hrozbu. O jeho rychlosti na tvrdých pneumatikách přitom už museli mít docela dobrou představu.

43. kolo
Tom Stallard: Oscare, stále uvažujeme o plánu A s cílem minus pět. Myslíme si, že na zastávku je ještě brzy a Hamiltona nebudeme pokrývat.
Oscar Piastri: Rozumím. Zdá se, že se [gumy] trochu vrátily.
Stallard: Rozumím. Odstup na Hamiltona je 31 sekund.

Stallard: Oscare, jak daleko umíme jít? Zvládneme cíl při plánu A? Stále jezdíme podle cíle minus pět, ale uměli bychom se dostat na cíl?
Piastri: Myslím si, že minus dva by se mohlo dát.

46. kolo
Stallard: Dobře, Oscare. Lando zamířil do boxů, aby měl jistotu, že pokryje Hamiltona. Tuto situaci budeme řešit později. Nyní od tebe potřebujeme, abys ukázal tu nejlepší rychlost.
Stallard: Oscare, pokusíme se prodloužit stint, ale zůstat před Hamiltonem a minimalizovat rozdíl v pneumatikách na Verstappena. Potřebujeme nejlepší rychlost, s Landem si nedělej starosti.

Co je zarážející, McLaren nechal Piastriho na trati ne jedno, ale rovnou dvě kola po kolegově zastávce. To už Norrisovi stačilo k tomu, aby se díky undercutu dostal do vedení, ba co víc, se zcela pohodlným dvousekundovým náskokem, který díky zahřátým gumám do konce kola zvelebil na 3,3 sekundy.

McLaren si tímto zvláštním tahem vyrobil problém, který vůbec nepotřeboval a Will Joseph musel téměř na kolenou prosit Landa Norrise, aby nedělal hlouposti.

Na celé věci je však znepokojující, že stratégům jakoby chyběl klid při rozhodování a jasný přehled o situaci. To nás jako fanoušky těsných mistrovských soubojů mrzí, protože chceme, aby McLaren a Red Bull bojovali na jedné úrovni. Štěstím je, že teď je to nestálo žádné mistrovské body, ačkoli Lando Norris by mohl trochu namítat.

Toto přitom není první pochybné rozhodnutí stratégů v sezóně. V Kanadě jsme viděli, jací jsou ve Wokingu nepřipraveni vyhrávat, když zaváhali po výjezdu bezpečnostního vozidla. O nehodě Logana Sargeanta přitom věděli už velmi dlouho, takže měli dost času Landa Norrise informovat o plánu zastavit v případě výjezdu safety caru.

Příběh z Velké Británie také velmi dobře známe. Na domácím závodě McLaren zahodil šanci na vítězství hned dvakrát. Oscara Piastriho nechal na trati o kolo déle navzdory tomu, že na datech už musel vidět, jak je Max Verstappen na intermediálkách rychlý. Inu a rozhodnutí obout Landovi Norrisovi měkkou směs na konci závodu snad ani není třeba komentovat.

Třešničkou na dortu proto bylo, když cenu za vítězného konstruktéra v Budapešti přišel převzít Randy Singh. Jako šéf stratégů McLarenu je právě on zodpovědný za řadu chyb britské stáje z posledních velkých cen, které ji připravily o alespoň dvě potenciální vítězství. Snad si časem nevybudují stejně špatnou pověst jako stratégové Ferrari…

V každém případě je to také Singh, kdo nese díl viny na tom, že si Oscar neužil první vítězství tak, jak by se patřilo.

Ve Formuli 1 chceme vidět emoce. Tragédií nedělní velké ceny je však to, že v podstatě v žádném týmu ty emoce nebyly pozitivní. Každý měl nakonec vůči něčemu výhrady a je obrovská škoda, že Oscar Piastri nebyl tou světlou výjimkou.

Vždyť si porovnejte oslavy prvního vítězství Landa Norrise a Oscara Piastriho a všimněte si toho kontrastu: Norris si radostí z plných plic zakřičel, zatímco Piastri hned ve svém prvním proslovu po zisku vítězství cítil potřebu se omlouvat.

Takhle by první vítězství zkrátka nemělo vypadat.