Aston Martin s protestem nepochodil. Není zastavení jako zastavení, vysvětlila FIA

Někdy se za jednoduchým pojmem může skrývat dlouhá rozprava. Mezinárodní automobilová federace po kvalifikaci v Šanghaji více než tři hodiny řešila otázku, co znamená, že auto „zastavilo“ na trati. K jakému dospěla závěru? Že Carlos Sainz ve smyslu ducha pravidel na trati nezastavil, a proto si sedmou příčku ponechá.

Carlos Sainz po své nehodě narazil do bariéry a zůstal stát. Jeho monopost byl nehybný celých 77 sekund. Za tento časový úsek FIA vyvěsila dvojitou žlutou a vzápětí červenou vlajku. O pár vteřin později ve svém systému dokonce informovala všechny účastníky velké ceny o tom, co se událo: „Auto 55 (SAI) zastavilo na rovince start/cíl.“

Naplnil Carlos Sainz během těchto 77 sekund literu článku 39.6 sportovních pravidel, ve kterém se píše, že pokud na trati zastaví, tak nesmí pokračovat? „Pilotovi, jehož auto během kvalifikace nebo sprintové kvalifikace zastaví na trati, nebude umožněno pokračovat dále v daném segmentu.“

Tak o tom se rozhodovalo mezi 12:00 a 15:20 našeho času v kanceláři komisařů, do které přijeli závodní manažeři různých týmů, nejen z Aston Martinu a Ferrari.

Co jsme se dozvěděli?

Ukázalo se, že není zastavení jako zastavení. FIA ve svém systému zvykne informovat i o důvodech žlutých vlajek. Například když se pilot roztočí, FIA o tom dá vědět světu i prostřednictvím tohoto kanálu. I tehdy pilot mnohokrát musí zastavit, byť jen na pár krátkých sekund. Rovněž ve sprintové kvalifikaci zastavil Charles Leclerc, když narazil do bariéry. Rozdíl v porovnání se Sainzem je však v tom, že u nich FIA nestihla vyvěsit červenou vlajku a nikdo kromě Sainze se auta nedotkl.

Komisaři nakonec ve verdiktu vysvětlují, že „zastavení“ v pravidlech je třeba vnímat trochu jinak. Monopost nepovažují za odstavený, pokud se opět dokázal rozjet „bez pomoci zvenčí“, například maršálů či mechaniků. A protože neexistuje žádný časový limit na to, jak dlouho by takový monopost mohl stát, 77 sekund nemohlo být důvodem k vyloučení Carlose Sainze.

Týmy podle FIA na setkáních jednaly o tom, jaký časový limit by měl být přípustný pro účely článku 39.6, ale nedospěly k žádné konkrétní hodnotě.

Komisaři zároveň jmenovali několik příkladů, kdy monopost také zastavil na trati a bylo mu umožněno pokračovat. Ani tehdy nikdo neprotestoval.

„Vzhledem k výše uvedeným okolnostem a četným příkladům, kdy auta stála různé časové úseky a byl jim umožněn restart a pokračování v daném segmentu, rozhodujeme, že verdikt ředitelství závodu není v nesouladu s praxí ani porušením článku 39.6,“ píše FIA, která tím pádem smetla ze stolu protest Aston Martinu.

Piloti tak nadále smějí zastavit vedle trati na neurčitý čas. Samozřejmě takový výklad s sebou přináší i riziko zneužití. Pokud by jezdci bylo umožněno takto zůstat stát a následně pokračovat, potenciálně by mohl pro sebe získat výhodu.

Čistě teoreticky: Kdyby něco takového napadlo například Lewisovi Hamiltonovi po chybě ve čtrnácté zatáčce, mohl monopost odstavit na potenciálně nebezpečném místě s podezřením na selhání techniky, vyčkat na červené vlajky a následně odjet. Díky tomu by ho buď nikdo nestihl předjet, nebo by před koncem dané části kvalifikace mohl stihnout ještě jeden pokus.

To by však mělo být předmětem dalších jednání na půdě Komise F1, aby se zajistilo, že tento výklad nepovede například k zopakování kauzy, která by se podobala na Rascasse.

Verdikt FIA v plném znění: